Vážení přátelé a příznivci literatury,

program Antropotyátru se pomalu začíná formovat. Zatím jen zběžně nastíníme, s čím byste mohli mít tu čest. První večer 13. 10. se bude odehrávat v Café Max a jeho součástí by měla být výstava a buď autorské čtení, nebo promítání zajímavých krátkometrážních snímků. Neměla by chybět ani hudební vložka.

Ve dnech 19. a 20. 10. se můžete těšit na program poněkud protichůdný. Na úterý je naplánován exkurz do brněnské undergroundové scény.  Ve středu by se měly představit přední české prozaičky. Počítáme však, že v kontrastech je síla, a tak si snad užijete oba večery.

Bližší informace poskytneme zase někdy jindy.

Redakce

Vážení literatury a kultury milovní přátelé!

Antropotyátr 2010 se odehraje v říjnu a to ve dnech 13., 19. a 20. Festival tedy prodělá kosmetickou změnu, když se sice nesníží počet festivalových dnů, ale dojde k rozdělení na hlavní festivalové dny a úvodní večer. Činíme tak nejen z důvodů organizačních, ale i diváckých. Třetí den festivalu byl vždy poněkud ospalý a nový model by měl být pokusem o oživení.

Postupně jednáme jak o programu, tak i o místech konání. Zatím je pravděpodobné, že 13. října se setkáme v Café Max.

S pozdravem

Redakce

Vážení a milí,

festivalové dovádění je za námi. Antropotyátr byl sice krátký, ale snad přinesl trochu poezie do ústeckých všedních dní. Doufáme, že se Vám u nás líbilo. Děkujeme všem zúčastněným, děkujeme i všem nezúčastněným. Příští rok snad zase na viděnou.

V nejbližší době se na stránkách H_aluze, ale i Antropotyátru, budou objevovat všemožná videa a fotografie, užijte jich ve zdraví.

S pozdravem

Redakce

Pod tímto odkazem naleznete .pdf verzi almanachu, jenž bude k dostání na Antropotyátru.

narozena r. 1988, vystudovala Obchodní akademii v Děčíně, nyní pracuje ve státním sektoru.

Ve svých školních letech navštěvovala zájmové kroužky zaměřené na malbu a tvůrčí činnost. Později docházela do Základní umělecké školy v Děčíně. Tím, alespoň prozatím, končí její umělecké vzdělání.

Michaela se zabývá olejomalbou. Technika, kterou maluje, nespočívá ve vrstvení barev, nýbrž v přímém nanášení potřebných odstínů a současném vyjadřování hloubky i popředí. Vlastnosti olejové barvy jí navíc umožňují pracovat na obraze poměrně dlouho a docílit tak požadovaného výsledku. Inspiraci nachází převážně v přírodě a vzdálených kulturách. Kromě toho vytváří Michaela také drobné dárkové předměty.

je třiadvacetiletou studentkou pátého ročníku bohemistiky na PF UJEP. Své malířské sklony objevila čistě náhodou, když jednoho nudného dne vzala do rukou štětec a paletu a začala cosi čárat na plátno. Malování nikdy teoreticky nestudovala. Její doménou je především malba na plátno. Nejraději maluje někde sama v ústraní s lahví bílého vína. Inspiraci nehledá. Buď přijde nějaký moment, kdy musí vzít do ruky štětec, nebo jsou malířské nástroje ponechány bez povšimnutí třeba i půl roku.

Její první výstava se uskutečnila v březnu tohoto roku v baru Delirium. Samotná výstava a hlavně její vernisáž se stala záminkou pro setkání se známými a přáteli, se kterými potom strávila večer ve stylu „Intelligent nightlife“.

Autorka nechce svými obrazy ohromovat ani šokovat. Je spokojena, když si z jejího díla člověk odnese nějaký dojem.

Dovolujeme si Vás upozornit, že vstupné na koncerty do Cirkusu se snižuje z 95 Kč na 70 Kč. Doufáme, že změnu uvítáte.

S pozdravem

Redakce

Historie našeho hudebního souboru sahá do roku 1999 a je situována do míst, kde se stýkají hranice Čech a Moravy, kde se dříve pěstovala mrkev a nyní brambory a kde je zapotřebí topit deset měsíců v roce.

Dlouho jsme měli dva basáky. Postupně ale zmizeli, a tak jsme hráli bez nich. Pak se objevil Širi a je tu doteď. Koncertujeme sporadicky a zkoušíme ještě méně. Nové webovky děláme dva roky. Uklidňujeme se, že je to kvůli studiu.

K hudebnímu materiálu přistupujeme asi jako Pejsek a Kočička, když vařili dort. Přesto některé písně působí překvapivě kompaktně a bříška nás bolí, jen když to na koncertě přeženeme s občerstvením. Číst celý článek »

Původně one man projekt založený v srpnu 2007 se v roce 2009 vyvinul v regulérní hudební skupinu. Pedrovi se ve škatulce nelíbí. Nicméně výchozím bodem a inspirací je pro něj electroclash, hudební směr, který ukázal cestu ze slepé uličky do nekonečka se opakujících elektronických rytmů a který vrátil taneční muzice písničkovost. Pedro tuto bázi okořenil nabuzenými kytarovými rify a v poslední době i řízným zvukem živých bicí.

Současnou sestavu kapely tvoří:

Pedroz: zpěv, kytary

Bárt: bicí

Chrob: syntezátory, doprovodný zpěv

www.bandzone.cz/pedrozakatchku

Byli tři – raz, dva, tři – ne tři bratři, ani švédská trojka – prostě tři – dva kytáři a jeden bicí, a pak volá ségra z Ostravy a jestli hledaj ještě toho basu?

„Jo.“

Byli čtyři – raz, dva, tři, čtyři – ne čtyři koně ve dvoře, žádný čtveráci – prostě čtyři a ten bicí jednou říkááá…: „Už neee.“

Byli tři – raz, dva, tři: „Netři tolik tu kytáru – prostě tři.“ A málem by to tření zapálilo pokoj, kdyby se nezeptali jednoho starýho dobrýho známýho: „Nemáš prosimtě náhodou na půdě akordeon po dědovi?“ Číst celý článek »