program Antropotyátru se pomalu začíná formovat. Zatím jen zběžně nastíníme, s čím byste mohli mít tu čest. První večer 13. 10. se bude odehrávat v Café Max a jeho součástí by měla být výstava a buď autorské čtení, nebo promítání zajímavých krátkometrážních snímků. Neměla by chybět ani hudební vložka.

Ve dnech 19. a 20. 10. se můžete těšit na program poněkud protichůdný. Na úterý je naplánován exkurz do brněnské undergroundové scény.  Ve středu by se měly představit přední české prozaičky. Počítáme však, že v kontrastech je síla, a tak si snad užijete oba večery.

Bližší informace poskytneme zase někdy jindy.

Redakce

Antropotyátr 2010 se odehraje v říjnu a to ve dnech 13., 19. a 20. Festival tedy prodělá kosmetickou změnu, když se sice nesníží počet festivalových dnů, ale dojde k rozdělení na hlavní festivalové dny a úvodní večer. Činíme tak nejen z důvodů organizačních, ale i diváckých. Třetí den festivalu byl vždy poněkud ospalý a nový model by měl být pokusem o oživení.

Postupně jednáme jak o programu, tak i o místech konání. Zatím je pravděpodobné, že 13. října se setkáme v Café Max.

S pozdravem

Redakce

festivalové dovádění je za námi. Antropotyátr byl sice krátký, ale snad přinesl trochu poezie do ústeckých všedních dní. Doufáme, že se Vám u nás líbilo. Děkujeme všem zúčastněným, děkujeme i všem nezúčastněným. Příští rok snad zase na viděnou.

V nejbližší době se na stránkách H_aluze, ale i Antropotyátru, budou objevovat všemožná videa a fotografie, užijte jich ve zdraví.

S pozdravem

Redakce

Ve svých školních letech navštěvovala zájmové kroužky zaměřené na malbu a tvůrčí činnost. Později docházela do Základní umělecké školy v Děčíně. Tím, alespoň prozatím, končí její umělecké vzdělání.

Michaela se zabývá olejomalbou. Technika, kterou maluje, nespočívá ve vrstvení barev, nýbrž v přímém nanášení potřebných odstínů a současném vyjadřování hloubky i popředí. Vlastnosti olejové barvy jí navíc umožňují pracovat na obraze poměrně dlouho a docílit tak požadovaného výsledku. Inspiraci nachází převážně v přírodě a vzdálených kulturách. Kromě toho vytváří Michaela také drobné dárkové předměty.

Její první výstava se uskutečnila v březnu tohoto roku v baru Delirium. Samotná výstava a hlavně její vernisáž se stala záminkou pro setkání se známými a přáteli, se kterými potom strávila večer ve stylu „Intelligent nightlife“.

Autorka nechce svými obrazy ohromovat ani šokovat. Je spokojena, když si z jejího díla člověk odnese nějaký dojem.

S pozdravem

Redakce

Dlouho jsme měli dva basáky. Postupně ale zmizeli, a tak jsme hráli bez nich. Pak se objevil Širi a je tu doteď. Koncertujeme sporadicky a zkoušíme ještě méně. Nové webovky děláme dva roky. Uklidňujeme se, že je to kvůli studiu.

K hudebnímu materiálu přistupujeme asi jako Pejsek a Kočička, když vařili dort. Přesto některé písně působí překvapivě kompaktně a bříška nás bolí, jen když to na koncertě přeženeme s občerstvením.

…mám pocit, že Proletáři všech zemí z Polné se nebudou zlobit, když v souvislosti s nimi zmíním dva giganty české scény: Plastic People a Už jsme doma. Ti první jsou v jejich hudbě na první poslech přítomni především prostřednictvím zvuku a funkce houslí, ale podle mého názoru je významnější jiný moment této příbuznosti. (…) Příbuznost s teplickými alternativci odvozuji především z velké rytmické pestrosti (…) a místy způsobu zpěvu. (…) Proletáři hrají, střídají motivy, gradují je, někdy si libují v ostrých tempech, jindy v drsných disonancích, někdy v přímočaré melodice, jindy v jemných odstínech zvuku jednotlivých nástrojů…, takže vás v jednu chvíli napadne třeba: „Tohle by mohli hrát UJD,“ ale za chvíli už je všechno jinak.

Milan Holeček/Polípět

Aktuální obsazení:

Kvíťa – skřipky

Frišta – škopky

Širi – baskytara

Hmyzoš – pakytara

Diskografie:

2002 – Živě z RC Maňana (CD, vlastním nákladem)

2002 – Tadeášova poměrně rychle zpřetrhaná záruka na opravdu výtečný čokoládový termix (CD, vlastním nákladem)

2004 – Mandelinka (CD, vlastním nákladem)

2006 – Podivuhodná mandarinka (CD, vlastním nákladem)

2008 – Hrůzy lesa (8cm CD, vlastním nákladem)

Kontakt:

http://www.proletari.wz.cz/

veverkoid@centrum.cz

Současnou sestavu kapely tvoří:

Pedroz: zpěv, kytary

Bárt: bicí

Chrob: syntezátory, doprovodný zpěv

www.bandzone.cz/pedrozakatchku

„Jo.“

Byli čtyři – raz, dva, tři, čtyři – ne čtyři koně ve dvoře, žádný čtveráci – prostě čtyři a ten bicí jednou říkááá…: „Už neee.“

Byli tři – raz, dva, tři: „Netři tolik tu kytáru – prostě tři.“ A málem by to tření zapálilo pokoj, kdyby se nezeptali jednoho starýho dobrýho známýho: „Nemáš prosimtě náhodou na půdě akordeon po dědovi?“

„Jo.“

Byli čtyři – raz, dva, tři, čtyři: „Hm, dobrej rytmus, ale bez bicího? Co takhle se zeptat toho pozdějc bejvalýho předtim bejvalý, jestli.., víš co?“

„Jo.“

Bylo jich pět – raz, dva, tři, čtyři, pět – ne pět švestek, ani pět peněz, ale… „Ostatně mezi náma; trochu slivovice na zahřátí se hodí… občas do bříška. Netroubil ten starej dobrej známej kdysi na pohřbech?“

„Jo.“

Šest je nás – raz, dva, tři, čtyři, pět, šest je nás – raz, dva…