narozena r. 1988, vystudovala Obchodní akademii v Děčíně, nyní pracuje ve státním sektoru.

Ve svých školních letech navštěvovala zájmové kroužky zaměřené na malbu a tvůrčí činnost. Později docházela do Základní umělecké školy v Děčíně. Tím, alespoň prozatím, končí její umělecké vzdělání.

Michaela se zabývá olejomalbou. Technika, kterou maluje, nespočívá ve vrstvení barev, nýbrž v přímém nanášení potřebných odstínů a současném vyjadřování hloubky i popředí. Vlastnosti olejové barvy jí navíc umožňují pracovat na obraze poměrně dlouho a docílit tak požadovaného výsledku. Inspiraci nachází převážně v přírodě a vzdálených kulturách. Kromě toho vytváří Michaela také drobné dárkové předměty.

je třiadvacetiletou studentkou pátého ročníku bohemistiky na PF UJEP. Své malířské sklony objevila čistě náhodou, když jednoho nudného dne vzala do rukou štětec a paletu a začala cosi čárat na plátno. Malování nikdy teoreticky nestudovala. Její doménou je především malba na plátno. Nejraději maluje někde sama v ústraní s lahví bílého vína. Inspiraci nehledá. Buď přijde nějaký moment, kdy musí vzít do ruky štětec, nebo jsou malířské nástroje ponechány bez povšimnutí třeba i půl roku.

Její první výstava se uskutečnila v březnu tohoto roku v baru Delirium. Samotná výstava a hlavně její vernisáž se stala záminkou pro setkání se známými a přáteli, se kterými potom strávila večer ve stylu „Intelligent nightlife“.

Autorka nechce svými obrazy ohromovat ani šokovat. Je spokojena, když si z jejího díla člověk odnese nějaký dojem.

Historie našeho hudebního souboru sahá do roku 1999 a je situována do míst, kde se stýkají hranice Čech a Moravy, kde se dříve pěstovala mrkev a nyní brambory a kde je zapotřebí topit deset měsíců v roce.

Dlouho jsme měli dva basáky. Postupně ale zmizeli, a tak jsme hráli bez nich. Pak se objevil Širi a je tu doteď. Koncertujeme sporadicky a zkoušíme ještě méně. Nové webovky děláme dva roky. Uklidňujeme se, že je to kvůli studiu.

K hudebnímu materiálu přistupujeme asi jako Pejsek a Kočička, když vařili dort. Přesto některé písně působí překvapivě kompaktně a bříška nás bolí, jen když to na koncertě přeženeme s občerstvením. Číst celý článek »

Původně one man projekt založený v srpnu 2007 se v roce 2009 vyvinul v regulérní hudební skupinu. Pedrovi se ve škatulce nelíbí. Nicméně výchozím bodem a inspirací je pro něj electroclash, hudební směr, který ukázal cestu ze slepé uličky do nekonečka se opakujících elektronických rytmů a který vrátil taneční muzice písničkovost. Pedro tuto bázi okořenil nabuzenými kytarovými rify a v poslední době i řízným zvukem živých bicí.

Současnou sestavu kapely tvoří:

Pedroz: zpěv, kytary

Bárt: bicí

Chrob: syntezátory, doprovodný zpěv

www.bandzone.cz/pedrozakatchku

Byli tři – raz, dva, tři – ne tři bratři, ani švédská trojka – prostě tři – dva kytáři a jeden bicí, a pak volá ségra z Ostravy a jestli hledaj ještě toho basu?

„Jo.“

Byli čtyři – raz, dva, tři, čtyři – ne čtyři koně ve dvoře, žádný čtveráci – prostě čtyři a ten bicí jednou říkááá…: „Už neee.“

Byli tři – raz, dva, tři: „Netři tolik tu kytáru – prostě tři.“ A málem by to tření zapálilo pokoj, kdyby se nezeptali jednoho starýho dobrýho známýho: „Nemáš prosimtě náhodou na půdě akordeon po dědovi?“ Číst celý článek »

Na konci dlouhého léta roku 2003 se hrabě Q, znuděn oplzlými radovánkami a nevázanými bakchanaliemi, rozhodl založit hudební skupinu. Náhoda mu do cesty přihrála Dr.Drummyho. Brzy si tohoto více než dvoumetrového broučka přiměřeně oblíbil a začínají společně zkoušet v prostorách oranžerie letního sídla Dux. Číst celý článek »

Projekt: v mlze je propojením hudby členů ( technoemopunkové) Vložte kočku: bicí Cyril Kaplan, samply Kryštof Kaplan, housle Jiří Konvalinka a hlas básníka Josefa Straky. Jde o skloubení hudby s úryvky vybraných textů z jeho předchozích třech sbírek nebo textů nezařazených do žádné z nich. Nejedná se o hudební doprovod k čteným textům, ani naopak čtení k hudbě, ale o vzájemné prolínání hudby a čteného slova, o podobně sdílené pocity, vyjádřené právě touto formou, vyúsťující v hudebně-slovní kompozici.

je projekt, který vznikl ze spolupráce Jiřího Macháčka, Pavla Johančíka, Martina Skýpaly a Moniky Kubicové v roce 2008. Jde o pásmo hudby a poezie, zhudebněné i čtené, jehož leitmotivem je hledání mýtických podob lidského osudu.

Ona titulní panna má mnoho rolí – je symbolem duše, přestrojuje se do podoby Morany, která shoří na hranici, aby se přivábilo jaro, je symbolem oběti, kterou jsme učinili už kdysi dávno, tak dávno, že se na to nepamatujeme, zatímco ona se kdesi snad dosud potuluje jako přízrak bez těla. Je symbolem setkání nad jejím hrobem. Číst celý článek »

Literární Buňka: Made in České Budějovice

Českobudějovická literární buňka vznikla na jaře roku 2006 jako volné sdružení prozaiků a básníků. Jiří Hájíček se pravidelně scházel nad kávou s Davidem Janem Žákem a povídali o tvorbě a přečtených knihách. Postupně se k nim začali přidávat i jiní tvůrčí lidé – Jan Cempírek, Marcela Pátková, Martin Šesták, Petr Andreas, Miroslav Boček, Pavel Štursa, Josef Vrba a Kateřina Bolechová. Číst celý článek »

Narodil jsem se roku 1975 ve slezském Těšíně, sídelním městě těšínských Piastovců. Jako půlroční batole jsem byl ve švestkovém sadu nedopatřením přiklopen plechovou vaničkou. Zážitek naprosto temného, uzavřeného prostoru uprostřed prozářeného letního dne zanechal v mé citlivé duši nesmazatelnou stopu. Vanou jsem se pak přiklápěl ještě mnohokrát. Nezapomenu na podzimní večery, kdy na její vypouklé dno dopadaly přezrálé ryngle nebo na červnové bouře s myriádami krup. Svoji plechovou dělohu jsem nakonec přerostl. Od té doby jsem tím, čím jsem. Číst celý článek »